Minimální reziduální choroba u solidních nádorů
Velmi důležitým faktorem při stanovení prognózy a nejvhodnější léčby pro pacienta s nádorovým onemocněním je kromě určení základní diagnózy přítomnost metastáz, tzn. určení rozsahu neboli stupně pokročilosti nádorového onemocnění. Tento proces je označován jako staging. Současné zobrazovací techniky (např. počítačová tomografie, magnetická rezonance, ultrazvuk, atd.), biochemické a mikroskopické metody však nemají dostatečnou citlivost pro zachycení časných stádií metastazování, tzv. ultrastagingu. V posledních letech se proto s rozvojem nových molekulárně-biologických metod soustřeďuje pozornost na možnosti detekce minimální reziduální choroby u solidních nádorů. Jde o detekci izolovaných nádorových buněk v krvi, kostní dřeni či v lymfatickém systému pacienta u něhož byla provedena resekce primárního tumoru a který je bez známek klinického onemocnění. Tyto izolované nádorové buňky lze na základě současných znalostí považovat za prekurzory mikrometastáz. Koncentrace nádorových buněk je v takovýchto vzorcích hluboko pod detekčním limitem standardních vyšetřovacích metod (imunohistochemie, průtoková cytometrie aj.), nicméně právě tyto buňky jsou později zodpovědné za vznik metastáz.
Příklad real-time RT-PCR záznamu absolutní kvantifikace genové exprese karcinoembryonálního antigenu, včetně standardizační křivky (RotorGene 3000, Corbett Research).
Markery nádorových buněk pro detekci MRD
Základní myšlenkou v detekci minimální reziduální choroby u solidních nádorů je detekce nádorových buněk epiteliálního původu nebo jejich znaků v kompartmentech mesenchymálního původu, tj. v kostní dřeni, krvi a v lymfatickém systému. K detekci minimální reziduální choroby u solidních tumorů lze použít několika metodických přístupů, které se liší svojí specificitou, nákladností, pracností ale hlavně svou sensitivitou. Nejcitlivější je metoda založená na principu reverzně-transkriptázové polymerázové řetězové reakce v reálném čase, tzv real-time RT-PCR, pomocí které je možno detekovat až jednu nádorovou buňku mezi deseti miliony buňkami nenádorovými. Detekce minimální reziduální choroby s využitím metody real-time RT-PCR je v podstatě studiem genové exprese, kdy hledaným znakem epiteliálních nádorových buněk je informační, massengerová RNA. Nádorové buňky se od normálních zdravých buněk liší na molekulární úrovni svým expresním profilem, to znamená, že nádorová buňka exprimuje jiné geny ze své výbavy, což se projeví změnou množství a spektra exprimované mRNA. Výhodou tohoto přístupu je nízká stabilita RNA po uvolnění z buňky a tedy detekce živých buněk.
Pro detekci nádorových buněk používáme v naší RNA laboratoři několik dostatečně senzitivních a specifických markerů, jako jsou mammaglobin 1 (MGB1), karcinoembryonální antigen (CEACAM5), cytokeratin 19 a 20 (CK19, CK20), receptor pro epidermální růstový faktor 1 (EGFR1), adhezní molekula epiteliálních buněk (EpCAM), transkripční faktor štítné žlázy 1 (TTF1).